Blog

Co je to vlastně branding?

Branding aneb budujeme značku.

Vraťme se trošku zpátky a řekněme si, co definuje značku (brand).
David Ogilvy řekl: “Značka je to, co zbude, když shoří fabrika”.

Většina lidí si pod pojmem značka představí logo firmy. To ale není úplně správně.
Značka je pocit, který v nás vyvolá, když se řekne např. “Baťa”. Sám si vedle červeného loga (což je pouze identifikační prvek) představím pohodlné kožené boty, které vypadají skvěle a přitom nestojí balík. Z této představy mám dobrý pocit. Ten vznikl na základě důvěry, která přišla s kladnou zkušeností s danou značkou.

“Značku tvoří pocit, zkušenost a důvěra.”

Atraktivní design produktu v kombinaci s komfortem při nošení a přívětivou cenou byly základem pro můj dobrý pocit. Důvěra přišla časem se zjištěním, že produkt něco vydrží a pokud by přece jen selhal, vztahuje se na něj prodloužená záruka (forma služby zákazníkům).

Branding, tedy budování značky je strategie navržená tak, aby umožnila lidem rychle identifikovat produkt dané firmy a pomohla jim porozumět, proč zvolit právě tento produkt před konkurencí.

 

Tři druhy brandingu

Jak jsme si právě řekli, budování značky je proces identifikace a 80% naší interakce s okolím je postaveno právě na zrakovém vjemu. Pokud vytvoříme design, který přiláká pozornost, máme napůl vyhráno.

 

1. Korporátní branding

Vizuálnímu brandingu se říká také firemní nebo korporátní (Corporate Branding) a jde o způsob prezentace firmy svému okolí a potenciálním zákazníkům.

“Základem silné značky je kvalitní produkt, všechno ostatní je branding a marketing.”

Když se řekne branding v reklamní agentuře, myslí se tím nejčastěji proces vytváření atraktivních vizuálů, přívětivých webových stránek, lákavých obalových materiálů, příjemného tónu hlasu a dalších propagačních prvků značky. Ty by měly mít jeden společný klíčový prvek – konzistenci.

Právě ta je hlavním nástrojem pro rychlé a podvědomé rozeznání značky, kterou jsme již v minulosti viděli.
Příklad: Kdyby Coca-Cola a Pepsi barvily své plechovky pokaždé do jiných barev, bylo by pro zákazníky náročné rychle se zorientovat mezi vystaveným sortimentem. Díky konzistenci (v tomto případě barevné) stačí značkám naznačit známý prvek a zákazníkovo podvědomí si rychle spojí produkt s výrobcem.
Nebo ne?

2. Employee branding

U Employee Brandingu jde především o to, že společnost podstoupí takové kroky při vytváření/zlepšování firemní kultury, že její zaměstnanci souzní s vizí firmy a věří v její přínos. Tyto myšlenky pak navíc – často nevědomě – sami šíří do svého okolí a budují lepší povědomí o dané společnosti.

Stručně řečeno – zaměstnavatel poupraví svou firemní kulturu, zaměstnanecké benefity aj. tak, aby byli jeho zaměstnanci spokojenější, a dostává za to mocnou, levnou a hlavně upřímnou propagaci svých kvalit, z úst hrdého zaměstnance.

3. Branding zaměstnavatele

Employer brandingem se myslí proces identifikace potenciálního zaměstnance s kvalitami společnosti. Cílem je uchazečům o zaměstnání ukázat, jak si firma váží svých lidí, jaké nadstandardní benefity jim nabízejí a proč by měl dát uchazeč přednost dané firmě před konkurencí.
S budováním značky zaměstnavatele souvisí všechno od prezentace těchto kvalit a benefitů firmy (např. na náborových webech a v tištěné i online reklamě) až po zdokonalování samotného náborového procesu.

Co je to ideál značky?

Jde o jakýsi vyšší cíl, který vysvětluje, proč značka existuje a o jaký dopad se ve světě snaží. Ideál značky se aktivně snaží zlepšovat lidem život.
Vytváří smysluplný cíl pro značku – cíl, který sjednocuje zaměstnance a společnost, aby lépe sloužili zákazníkům.

“Značky s vyšším cílem mají na trhu výhodu.”

Cílem každé úspěšné organizace by mělo být vytvoření přínosu pro své zákazníky. Vyřešení jejich konkrétního problému.

Jak vytvořit (a měřit) silnou značku

Od roku 2009 umí experti měřit kvantitativními metodami “zkušenost se značkou” (Brand Experience) na základě čtyř níže uvedených komponent, na které by se každá společnost měla zaměřit.

  • Smyslová – značka působí přitažlivě na našich pět smyslů
  • Citová – značka vyvolává silné pocity
  • Behaviorální – značka nás stimuluje k činům nebo ke změně chování následkem zkušenosti se značkou
  • Intelektuální – značka nás nutí více přemýšlet nebo přemýšlet konkrétním způsobem

Pro každou ze zmíněných komponent můžeme změřit, v čem odlišuje jednu zkušenost se značkou od druhé.

“Brand Experience ovlivňuje, co si myslíme, cítíme a děláme na základě interakce se značkou. Tyto tři dimenze odlišují dobrou zkušenost se značkou, od té naprosto dokonalé.”

Na čem závisí finanční úspěch značky?

Hodně stručně to můžeme shrnout třemi poučkami.

Smysluplnost
Bez smyslu nepřináší značka žádnou hodnotu. I evidentní výhody produktu/služby dříve či později zaniknou vlivem vývoje konkurence. Z produktu či služby se tak stává komodita.

Významnost
Významnost dává značce výhodu z důvodu obvyklé povahy lidského chování.
Spotřebitelé si často vyberou značku, která je nejvýznamnější a má na trhu největší dopad.

Odlišnost
Ve chvíli, kdy se zákazník rozhoduje mezi méně známými značkami, podvědomě tíhne ke značce, která nabízí něco výrazně odlišného. Odlišnost taky funguje jako záminka, která opravňuje značku účtovat si takzvané prémium – tedy vyšší cenu za produkt. Ta je podle průzkumů u “jiných” značek v průměru o 14% vyšší, než u značek, mezi kterými panuje podobnost.
Experimenty v behaviorální psychologii ukázaly, že pokud jsou vedle sebe postaveny podobné značky, stávají se automaticky všechny méně atraktivními.